Rothenberg    ROBINSONOVÁ    Cudlín    Realizace

 
 

Magdaléna Robinsonová

(1924 – 2006)



V Žilině narozená fotografka Magdaléna Robinsonová patří k  zakladatelské generaci slovenské fotografie po 2. světové válce. Do jejího mládí bezohledně zasáhla  2. světová válka. Pronásledována z rasových důvodů, zúčastnila se  Slovenského národního povstání, avšak ve svých dvaceti letech prošla nakonec několika koncentračními tábory (Osvětim, Gross Rosen, Buchenwald a Bergen Belsen).  .

V  letech 1947 - 1949 studuje na fotografickém oddělení Státní grafické čkoly v Praze. Počátkem padesátých let se vrací na Slovensko. Stává se jako první profesionální fotografka aktivní účastnicí bratislavského uměleckého života – společně s Karolem Kállayem zakládá fotografickou sekci při Svazu československých výtvarných umělců. Věnuje se užitkové i volné tvorbě. Byla první slovenskou nositelkou Excelence FIAP - mezinárodní federace uměleckých fotografů.

Výsledkem jejího zájmu o portrét byl v roce 1955 vydaný soubor portrétů a publikace Hercova tvár . Cyklus Strašiaci/Strážcovia úrody (1970 – 1986) je esencí jejího uměleckého vidění, imaginace a poetiky.

Počátkem 60. let absolvuje umělecky plodnou cestu do Itálie, ze které vychází   Taliansky zápisník. Navštěvuje také „nejhorší místo na světě, které kdy v životě viděla“ - koncentrační tábor v Osvětimi, kde kdysi málem zahynula, a vydává své memento In memoriam Osvienčim (1962).

Další fotografický cestopis z přelomu let 1967/68, kdy mohla navštívit Izrael, měl neobyčejný  osud. Než cestopis s texty Arnošta Lustiga stačil vyjít, došlo k okupaci Československa a její spoluautor odešel na dvacet let do emigrace. Pro samotnou Magdalenu Robinsonovou s jejími dávnými zkušenostmi rasově perzekvované osoby představuje sovětská okupace také období plné zmatků a každodenní nejistoty.  Rukopis i s fotografiemi, vědom si replica watches jejich unikátnosti, zazdil bratr spisovatele Oty Pavla na chatě, odkud byly vyňaty až po pádu komunizmu u nás a návratu Arnošta Lustiga z emigrace. Společné dílo výjimečné fotografky a světoznámého spisovatele  s názvem Izrael – Zamurovaná kniha  tak vychází až v roce 1997 a dostává cenu pro nejkrásnější slovenskou publikaci.