Karel Cudlín

Fotograf Karel Cudlín (1960) patří k nejvýznamnějším osobnostem současné české dokumentární fotografie.

Pražskou FAMU (katedra umělecké fotografie) absolvoval v roce 1987 již jako zkušený fotograf s neocenitelnou praxí. V té době měl již bohatou zkušenost s prostředím romské komunity a jako fotograf Pohřební služby a později družstva Fotografia mohl z té nejintimnější stránky pozorovat lidské konání ve chvílích smutku ze zmaru a zániku i radosti z počátku něčeho nového.

Karel Cudlín se často vydává do nejrůznějších prostředí a světů, které by se nám mnohdy mohly zdát jenom pitoreskními a exotickými. On nám však přináší svědectví plné pochopení, které vzniká jeho citem pro „jinakost“ v širších souvislostech a snahou zachytit i to, co není zjevné na povrchu.

Díky Karlovi Cudlínovi máme také výmluvné fotografické svědectví o odchodu okupačních vojsk po roce 1989 z Československa.

Zavedl nás do prostředí naprosté izolace ve Valdické věznici a v kontrastu s tím prozkoumal prostředí uprchlíků a nejrůznějších etnických a sociálních skupin plné existenční nejistoty a ohrožení. Z pobytů v  zemích východní Evropy, Kavkazu i Dálného východu vznikly fotografické cykly přinášející svědectví o stavu lidské komunity jako takové.

V devadesátých letech 20. století vzniká jeho rozsáhlý fotografický soubor z Izraele.